O co jde?
Roztroušená skleróza (RS) postihuje centrální nervovou soustavu. Mezi klinické symptomy patří obecně problémy nervového charakteru, přičemž první příznaky mohou být u každého individuálně intenzivní podle toho, která část bílé kůry byla sklerózou zasažena.
Dochází zejména ke změnám a poruchám citlivosti, svalové slabosti, svalovým křečím, pohybovým problémům, poruchám koordinace a rovnováhy, točení hlavy, únavě, ale i problémům s řečí a polykáním.
Kromě toho lidé pociťují snižování citlivosti, pocity mravenčení v končetinách, objevují se i poruchy vidění, dvojité vidění, někdy je vidění zamlžené, což může být již prvním příznakem problémů s očními nervy. Někdy jsou přítomny i výpadky zorného pole a bolest v oku. Roztroušená skleróza se projevuje i depresemi a nestabilními náladami či častými změnami nálad. V některých případech může být postiženo i trávení a močení, ale to spíše výjimečně.
Co radí odborníci?
„Rozbory pitev odhalily snížený obsah lecitinu v mozku a myelinových pouzdrech, které obalují nervy, a dokonce i samotný lecitin není normální, ale obsahuje nasycené místo nenasycených mastných kyselin. Nedostatek pravděpodobně každé živiny, která brání v produkci lecitinu, ať už jde o hořčík, vitamin B6, cholin, inozitol nebo základní mastné kyseliny, může se roztroušenou sklerózu zhoršit. Kreče svalů a slabost, mimivolné záškuby a neschopnost kontrolovat močový měchýř se objevily u zdravých dobrovolníků při dietě s nedostatkem hořčíku. Tyto příznaky rychle zmizely, když byl tento minerál doplněn.
Také když pacienti trpící roztroušenou sklerózou dostávali vitaminy E, B6 a jiné B-vitaminy, postup choroby se zastavil a dokonce se objevilo zlepšení u pokročilých případů. Nedostatek vitaminů B1, B2, B6, E nebo kyseliny pantotenové (B5) - potřeba každého z těchto vitaminů se v obdobi stresu zvyšuje - vede k degradaci nervů. Navíc se dá roztroušená skleróza často napravit kortizonem, a to naznačuje, že by nemocní měli ze všech sil podpořit normální produkci hormonů.“
-- DAVIS. A. 1998. Uzdravme se. Praha: Pragma, 1998. s. 291-292